WE ARE ALL MAD HERE.

Omluva? Ne, vysvětlení!

21. července 2013 v 21:31 | Aky |  Moje malé slohovky
21.6.
Nedávno se mi v životě něco zlomilo, zábrany opadly. Ale nehodlám tu rozebírat svůj život. Prostě mě to inspirovalo, stejně jako čtyřhodinová cesta vlakem. Tak z toho vzniklo tohle, no...

I feel lost
In myself
There's an alien in me
Who are you?
Who am I?
Blood is all I see
The words in the mirror
Are makin' me shiver
(Tokio Hotel, Alien - English version)


Milá XxX,
omlouvám se za

Milá XxX,
měla bych se

Milá XxX,
myslím, že obě víme, že se něco děje. Nevím jak si to uvědomuješ, ale všimnout sis toho musela. Nevím jak Ti to vysvětlit, své chování i všechno ostatní, ale omlouvat se nehodlám. Už se nechci snažit být víc než jsem, už nechci žít ve lži. Proč věřit, že jsi moje kamarádka, když to není pravda? Myslela jsem, že ty nejvíc chápeš, co se u nás doma děje, neměla jsem žaludek na to, abych to řekla komukoliv jinému. Myselela jsem si spoustu naivních věcí, ale Někdo, shodou okolností tvoje dobrá kamarádka, mi konečně ukázala, kde je mé místo. Patřím mezi losery, tam mám být. Tam jsem a tam zůstanu. No tak mi Kája nevadí, a co? Všuíchni se jí smějete, včetně tebe. A proč, protože je trochu objemnější? Ona se snaží zapadnout. Smál se snad Pepovi někdo kvůli jeho rozměrům? Ale tohle, to je vedlejší. Jsem šťastnější bez tebe, Někoho, všech Vás z 'vyšších vrstev'. Víš, jak moc miluju citáty a na jeden jsem si před chvílí vzpomněla - "Někdy jsem si lámala hlavu nad tím, co si o mě lidé myslí. Dnes už mě to vůbec nezajímá, protože mé štěstí na nich vůbec nezávisí." Víš, Anička mě naučila přemýšlet a mluvit spisovně, Jana mě naučila nedělat si nic z posměchu ostatních. Janča mi osvětlila základy věrného přátelství a Kája mě naučila soucitu s Vámi. Celé 'vyšší vrstvy' žijí jen z toho, že jsou lepší než my. Proč jim tu iluzi kazit? Měla jsem pocit, že jsi jiná. Nejsi. Nevím co mě to popadlo, asi jsem chtěla být něco víc. Ale jen bych spadla ještě hlouběji. Měla jsem pocit, že jsem znovu spadla to té hlouboké černé díry, ze které jsi mi jednou pomohla. Měla jsem pocit, že jsi mě tam srazila zpátky. Není to tak, jen ty a Někdo jste mi trochu drsněji ukázaly, že mé místo je tady. Proč bych měla chtít být něco víc než jsem? Narodila jsem se taková, jaká jsem a už nehodlám na sobě nic měnit.
Když jsme ve čtvrtek odjížděli, moc a moc jsem Ti chtěla něco říct. Chtěla jsem Ti sdělit, že jsem si tu NeHudbu poslechla. Že jsem si stáhla dokonce 4 písničky NeHudby. Chtěla jsem Vám přiznat, že jsem se pletla. Oškliví jsou, to je krutá realita a na to názor nezměním. Ale hudba to špatná není, jsou i mnohem, mnohem horší. Ale něřeknu to už nahlas nikdy neřeknu. I při psaní tohoto NeHudbu poslouchám. Ale když už je to na papíře, cítím se volnější. Cítím se zase jako ta já, která si nehodlá na nic hrát, která je svá. Musela jsem být hloupá, že jsem to neviděla. Myslím, že my dvě nedokážeme být kamarádky, ať už se mezi nás Někdo staví nebo ne. Nedokázala bych se přes to přenést. Byla jsem zamilovaná, chtěla jsem se o své štěstí podělit s celým světem a na tyhle dva dna se těšila. Bez Janči, Aničky, Káji a Jany bych se přes to nedostala. Nedostala bych se přes to, že ten kluk, do kterého jsem se zamilovala, kouří trávu. Nepřenesla bych se přes to, že se nás dvě Někdo neustále pokouší oddělit, že jsem s tebou zatím prohodila sotva tři slova, tedy 'Já Vás neznám.' A Někdo u toho byla, moc dobře to víš. A odmítnutí bolí, přestože jsi mě vlastně neodmítla ty. A věř mi, že to Někomu řeknu do očí. Řeknu jí, co si o ní mylím. Že se jen snaží být zajímavá, šokovat. Že nemá na to, aby studovala v zahraniční. Že vysokou nezvládne. Já nejspíš také ne, po psychické stránce. Ale... "Nikdy nenech nikoho, aby Ti nacpal do hlavy, že na to nemáš."
I hate you....

21.7.

Celé jsem si to nechala projít hlavou, článek nevydala, až dnes, kdy jsem promazávala nedopsané články. Něco se vě mě zlomilo, nedokázala jsem to smazat i přes to, že se to mezi námi urovnalo. Holky, mám Vás obě moc ráda, jen... Každá z nás má jinou 'BFF', jsem jiné, ať si snažíme jakkoliv. Nemá smysl si na něco hrát, ne? I kdyby nás to mělo stát přítelství. Berte to s úsměvem, bylo to psané ve vzteku, nenáviděla jsem v tu chvíli selý svět. A přesto jsou tři slova, které nechci vzít zpět.

Já Vás neznám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama