WE ARE ALL MAD HERE.

SoulMates, část úvodní

27. září 2013 v 19:54 | Aky |  SoulMates
Dlouho jsem přemýšlela o zveřejnění tohoto příběhu. Vím, že zenhle blog nikdo nečte a já se ani nesnažím získat si čtenáře, ale myslím, že tenhle příběh není špatný. (Ano, jsem opravdu skromná :P) Zatím tomu nehodlám pořizovat vlastní složku, možná, pokud si příběh někdo opravdu přečete a napíše mi k tomu komentář. Rozhodně mám v plánu se hodit ještě tak dva díly a pak uvidím. Příběh o bolesti, lásce a hlavně vypsání z pocitů.
Puntíky a Proužky, je tu 1. část mé povídky SoulMates!




Pacientka č. 83
Proč já? Já přeci nejsem blázen, nevím, co tu dělám. Nemám nejmenší tušení, proč tu jsem. Stalo se to, ale nikdo mi to nevěří. Tedy nám. Zvláštní, jak si s námi osud hraje - sotva jsem našla své druhé já nás znovu rozdělili. A přesto vím úplně přesně jak se cítí, kde sedí, na co myslí... Dva životní příběhy, já a on. Pacientka č. 83 a Pacient č. 82. A že jsem jen blázen, který není při smyslech? Pokuste se to jednomu z nás říct do očí a vysmějeme se vám. Ano, vím, že na věrohodnosti našemu příběhu nenapomáhá ani naše historie, jizvy nejenom na zápěstí nebo temně fialové kruhy pod očima. A přesto se pevně držím své pravdy. Já to viděla, zažila. A to, že mě zavřete do blázince - promiňte, Psychiatrického Ústavu - na tom nic nezmění. Ti lidé se už neobjeví, život jim to nevrátí.

Pacient č. 82
Spojení dvou duší, podobné myšlenky, stejný vkus... Když se dva vzájemně doplňují a vědí o tom druhém vše, znamená to, že jsou blázni? Protože pod pojmem blázen si já představuji něco jiného. Chápu, že spousta lidí by z toho, co se mě a Chris - promiňte, ano, Pacientce č. 83 - stalo, zbláznilo. Ale mohu Vám odpřísáhnout, že jsem plmě při smyslech. Oh, já vlastně zapomněl. Přísaha člověka, jenž byl označen za blázna nic neznamená.
Nechápu, proč jsem se na život dřív díval tím způsobem, ale Pacientka č. 83. Otevřela mi oči, díky ní jsem dokázal udělat věci, na které jsem předtím neměl odvahu. Já jí pomohl se sebevědomím a podceňováním se. Takového člověka potkáme každý jen jednou za život. Tak proč se s Chris nesmíme vidět?

Pozn.: Ano, vím jak moc je to krátké. Ale slibuji, že první díl bude dost dlouhý. Neříkám že se v něm něco stane, ale dlouhý bude dost...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kentý Kentý | 27. září 2013 v 19:59 | Reagovat

To je úžasný! :3 Honem další díl! :)) Achjo, aspoň jméno pacienta 82 jsi mohla dát :D Vypadá to skvěle :33

2 Aky Aky | 27. září 2013 v 20:02 | Reagovat

Ne, nemohla :D Ale díky moc ;)

3 Kentý Kentý | 27. září 2013 v 20:35 | Reagovat

[2]:Ale mohla :DD Tys mě totiž chtěla trollit :'( :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama