WE ARE ALL MAD HERE.

Let's start a riot!

25. dubna 2014 v 22:38 | Aky |  Moje malé slohovky
Zmatek. Lidé. Boty, dupající po popraskané dlažbě. Byl to praskot kostí, co jsem právě zaslechla? Někdo konečně spadl na zem. Snad se mu ulevilo, brzy bude ušlapán davem. A podobný osud čeká ještě spoustu dalších. Někteří čekají, jiné ještě nejsou připravení, aby Smrt přišla. To ale není důvodem, proč tu všichni jsme. Protože, ač rozdílní, máme dnes všichni stejnou myšlenku, stejný cíl - něco se musí změnit. Co, v tom už se neschodujeme. Režim? Vláda? Lidé? Nebo prostě zákony?


"If you feel so angry
So ripped off
So stepped on..."

Nemůžeme vyhrát. Lidstvo nevyhrává, jen se každý z nás může schovat před svou porážkou. Ať už ale svou pravdu získá kterákoliv strana, ani jedna nevyhraje. Protože může úmrtí svést na někoho jiného, ale to nikomu život nezachrání.
A není to stále to samé? Všichni prohráváme už od počátku věků. Výhra je jen iluze. Odjakživa je to vždy o tom, komu se podaří schovat před porážkou a manipulovat s ostatními. Žer nebo budeš sežrán. Zákon divočiny, pamatuješ, Malá?
Všichni pohráváme. Znovu a znovu.

"You´re not the only one
Refusing to go down
You´re not the only one
So get up"

Je to tu znovu. Stejné náměstí, dlažební kostky, které už byly zality krví. Davy lidí. Postávající a křičící lidé. Někteří mají strach, možná oprávněně. Nevidím do budoucnosti, ale vím, že některým dnes právě vypršel čas na život. Ale nejenom jejich čas - i jejich soupeřů, přátel...
Jsme nepoučitelní. A i přesto si myslím, že to není úplně špatně.
Když totiž budete do zdi mlátit hlavou, jednou zeď spadne. Bude to bolestivé, bude to krvavé, pro tento účel padne mnoho hlav, ale jednou se něco zlomí a výsledek bude jiný.

"Let´s start a RIOT!"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 missneverfree missneverfree | E-mail | Web | 25. dubna 2014 v 23:03 | Reagovat

Působivě napsané :-)

2 Leri Goodness Leri Goodness | E-mail | Web | 26. dubna 2014 v 7:42 | Reagovat

Velice na mě tento článek zapůsobil, dokonalé! :)

3 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 26. dubna 2014 v 10:11 | Reagovat

Opravdu fascinující a s tím vyhráváním a prohráváním máš naprostou pravdu... jen bychom to možná nebyli my, my lidé, kdo se snaží s tímto životem zápasit a já myslím, že je to i dobře. Proč se nepokusit o nějaký boj i přes vědění, že na konci našich dní prohrajeme všichni? :)

4 Aky Aky | Web | 26. dubna 2014 v 11:13 | Reagovat

Děkuji vám všem :)

[3]: Žijme, bojujme až do konce našich dní.  Protože když budu opakovat stejnou chybu stále znovu a znovu, jednou už to chybou nebude.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama