WE ARE ALL MAD HERE.

#5 Září

11. října 2014 v 13:25 | Aky |  "Žít hudbou byl můj sen.."
Na chvilku předstírejme, že čtyřka tu byla. Prosím.

Poslední dobou je všechno jiný. Navíc, nestíhám. A to do teď jsem ještě nějaký ten volný čas měla.
Chci jenom říct, že mě mrzí, jak teď píšu - už nějaký ten pátek nejsem se svou tvorbou úplně spokojená. Jestli to takhle půjde dál, nejspíš si dám od blogu pauzu.
Tohle jsou písničky, které poslouchám za posledních pár týdnů nejvíce. Nepočítám klasiku, tyhle jsou v mém seznamu téměř nové... Chtěla jsem napsat něco jako, že doufám, že se vám budou líbit. Já už ale nedoufám vůbec v nic.


Dobře, vím, že je špatný si tuhle písničku spojovat s kamarádkou. Nejsem psychouš, vážně.
Ale vážně, nechápu, jak se tohle mohlo komukoliv povést. Snažím se naznačit, že jsem hudbě HU vzdorovala věky, nenechala jsem se stáhnou svým okolím... A teď, no, škoda mluvit. Kdyby mi někdo v létě řekl, jak moc budu mít jejich hudbu jednou ráda, vysmála bych se mu.
Jsem na zlé cestě, musím být.
Ale ty jsi to měl tak jednoduché!

Já jenom... Ughm. Tahle písnička je jedna z těch, ke kterým nedokážu nic říct. Znáte-li Hurt, nejspíše tušíte. Další písnička, který se nejspíš nezbavím.
A ještě jedna věc, vypadalo to jako já,
v dobách, kdy to dýchalo.

Asi to celkem vystihuje moje myšlenky za posledních několik týdnů. Jsou tu lidi, kvůli kterým vím, že se nechci vdát. Vím, že tu chci být pro ně, protože k úplnému konci je někdy jen malý krůček.
Ne, vážně, chvílemi mi vážně běhá mráz po zádech. Krok sem, krok tam, krok do prázdna... Někdy je to všechno blíž, než by se mohlo zdát.
Víš jaké to je, být sobě největším nepřítelem?
Být tím, kdo vidí věci uvnitř mne, které nedokážu skrýt?
Víš, jaké to je, když se chceš vzdát?

Nová od BVB, to bych si nemohla odpustit. Hear of Fire je taky dost dobrá. Jo, tohle album by mohlo být přelomový, protože oni jsou blízko k tomu, aby mohli pro hudbu hodně znamenat. Dobře, tohle zní blbě. Dávat myšlenky do vět je moc těžký.
Ale nezdá se vám ten Andyho hlas trochu...?
Je čas bojovat.

A tak jsem zase cpu EC. Jsem příšerná, vím o tom. Ale z týhle skupiny se stala moje nová slabost.
Strašně se mi líbí ten text. Ten refrén. A tak... Zkuste se do toho zaposlouchat. No není v tom trocha pravdy?
Pro patnáct minut slávy.
Co bys udělal?
Komu bys ublížil?
A s kým by ses vyspal?

Nikdy bych neřekla, že díky čtení silně podprůměrné a hloupé knihy bych mohla narazit na nějakou úžasnou hudbu. Ale stalo se tak a já jsem tedy vlastně ráda, že jsem se k přečtení toho dívčího románu nechala přemluvit. Od Spill Canvas toho poslouchám víc, no jejich největší hit v sobě má to kouzlo. Znáte to, ne? Písničku si poslechnete jednou... Dvakrát. Pětkrát. Desetkrát. A jednoduchý text už umíte zpaměti. Dvacetkrát. A neohraje se.
Vážně jsem se před tebe dostala.
Ne, nedostala jsem se přes tebe.

Nebudu tu vymýšlet žádný pohádky. Na Sixx A.M. jsem přišla díky zmínce (dobře, velkým článku + rozhovoru... ale kdo to řeší?) v časopise. Kdyby na mne James Michael nepůsobil tak sympaticky a já neměla slabost pro psychologický knížky o drogách (a Nikkiho "Heroinový deníky" si musím přečíst), nejspíš bych tomu nevěnovala pozornost.
Ale já tuhle slabost mám a pozornost jsem věnovala.
Prošel sis peklem
a víš, že by mohlo být hůř.

Hledám sebe samotnou a zároveň vím, že tohle, to jsem téměř já. Je těžký už jenom přežívat v tomhle světě. Natož žít a vědět, kým vlastně jsem.
Všichni chceme být někým.
Jsme ochotni jít, ale ne příliš daleko.

Jedna z nejpopovatějších písniček, co poslouchám. Jenomže... Ten text a vůbec. Ughmpf. Abych pravdu řekla, láska na první poslech. A mají víc slibných písniček. Můžu jenom doporučit jejich covery písniček od Green Day.
Je to jen můj problém, nebo vám taky připadá, že Janick má hlas strašně podobný tomu BJ Armstronga?
Nemohu být sama sebou nebo žít bez
pocitu, že mne celý svět odsuzuje,
pocitu, že nejsem jediná.

Na tuhle skupinu jsem narazila teprve nedávno. Nebudu předstírat, že od nich znám víc, než jen to nejnovější album, ale tahle písnička si mě něčím získala. Kdo uhodne, čím by to mohlo být?
Narazila jsem do zdi, zničená z toho všeho.
Tak můžete položit květiny na chladnou zem.

Netuším, kde jsem narazila na tak jednoduchou a úžasnou písničku. Netuším, co je tohle za druh magie, ale je v tom něco téměř dokonalýho.
Dítě, nestrachuj se, nalezneš sebe samotného.
Jen následuj své srdce a nic jiného.

A tak bych tenhle článek měla nějak uzavřít.
Možná omluvou za to, že teď minimálně týden nebude článek. Ale co je týden ve srovnání s dobou, kdy jsem psala jednou měsíčně?
Nestíhám. Ale po premiéře se ozvu, slibuju. Tedy, pokud to všechno přežiju.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ang Ang | Web | 11. října 2014 v 17:11 | Reagovat

Ahh. Překvapuje mě, že tři písničky znám. Na ten zbytek... Na některý, no... Mrknu... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama